Říká se: „Nesuď podle obalu.“ Podle průzkumů ale toto rčení při výběru vína mnohdy neplatí. Vizuálně zajímavá lahev či etiketa totiž nejenže dokáže upoutat pozornost, ale dokonce i rozhodnout o nákupu. Pěkný obrázek ale neprozradí, na jaké víno se můžete po otevření lahve těšit.

Co na přední etiketě najdete:

1. Logo výrobce
2. Přívlastek
3. Původ hroznů
4. Odrůda
5. Ročník sklizně

Čím více informací na etiketě, tím lépe. Bohatý popis značí, že vinař nic netají, a naopak chce zákazníkovi usnadnit výběr. Mnohdy se dočtete zajímavosti o výrobci a místě, kde sídlí i zda je možnost vinařství navštívit. Některé etikety radí s teplotou podávání vína a párování s jídlem, které se hodí při servírování.

Co na zadní etiketě najdete:

1. Logo výrobce
2. Odrůda
3. Přívlastek
4. Popis vína
5. Doporučení k pokrmům
6. Doporučená doba zrání
7. Šarže a číslo zatřídění státním orgánem
8. Ročník sklizně
9. Obsah zbytkového cukru 
10. Původ hroznů 
11. Teplota podávání 
12. Obsah alkoholu
13. Dodavatel

Při prvním ochutnání ve víně cítíme buď sladkost, nebo kyselinky. O tom rozhoduje množství zbytkového cukru – tedy zbytku cukru, který nebyl spotřebován kvasinkami při kvasném procesu.

Nejméně cukru je ve vínech suchých. Obsah cukru se pak dále zvyšuje s označeními polosuché, polosladké a sladké.

Dobré je rozumět například pojmům víno, zemské víno, jakostní víno a víno s přívlastkem, které označují kvalitativní zařazení vína. To se mimo jiných ukazatelů odvíjí od cukernatosti hroznů neboli množství cukru v bobulích při sklizni. Cukernatost se zvyšuje s vyzrálostí hroznů.

Mnozí považují právě toto tzv. jakostní zařazení za hlavní ukazatel kvality. Nejvyšší kategorií vín v ČR jsou vína s přívlastkem, na druhé straně je pouhé označení „víno“. U každé kategorie má výrobce jiná práva a povinnosti.

Jedná se o nejnižší kategorii vín,
která může být vyrobena z hroznů z
kterékoliv země EU.

Mimo geografického označení,
které může být uvedeno na etiketě
(české zemské víno, moravské
zemské víno), může být označeno
odrůdou, ročníkem a názvem obce,
odkud pochází.

Jeho původ i kvalita byla ověřena
státním orgánem (SZPI). Hrozny
mohou pocházet pouze z vinic
vhodných pro získávání jakostního
vína. Etiketa může kromě označení
odrůdy a oblasti obsahovat název
podoblasti, vinařské obce a viniční
trati.

Pro výrobu i značení platí stejné
podmínky jako u jakostního vína.
Mezi základní požadavky patří
stanovená cukernatost hroznů,
absence dodatečných přísad
včetně sladidel a použití hroznů
maximálně tří různých odrůd. Tato
kategorie se dále dělí na vína
kabinetní, pozdní sběr, výběr
hroznů, výběr z bobulí, výběr z
cibéb, ledové víno a slámové víno.

Na každé lahvi najdete informace o původu vína. Ze spojení „víno z…“ a dalších podobných výrazů se dozvíte, odkud dané víno pochází – kde byly hrozny sklizeny a zpracovány. 

Na etiketě jsou uvedeny dále informace o stáčírně nebo o výrobci ("plněno v, plněno pro, výrobce, vyrobeno v").

„Zemská vína musí splňovat podmínku vyzrálosti hroznů, a hlavně původ z Čech nebo Moravy. Jakostní vína jsou vyrobená z vyzrálejších hroznů a při výběru se můžete soustředit na preferovanou odrůdu, například Ryzlink rýnský, Frankovka, Sauvignon, Chardonnay a mnoho dalších. Přívlastková vína mají navíc i dodatečné označení, které vypovídá o stupni cukernatosti hroznů v době sklizně – tedy vysoké kvalitě hroznů.“

Ředitel Habánských sklepů 

Petr Ptáček